Dan Shen - šalvěj červenokořenná (Salvia miltiorrhiza)

Šalvěj červenokořenná, je v Číně známá pod označením Dan Shen a je jednou z tradičních čínských léčivých rostlin. Patří do čeledi hluchavkovitých.  Rostlina má domovinu v Číně, Japonsku, Mongolsku... V současnosti je rozšířená po celém světě. Nejvíce se jí daří v nadmořských výškách mezi 90‒1200 metry a preferuje travnatá místa, stráně, břehy rybníků a řek atd. Dorůstá výšky cca 30‒60 cm. Listy i stonek bývají plstnatě chlupaté. Listy jsou jednoduché nebo rozdělené. Květy bývají fialové nebo modré. Nejdůležitější je však kořen, který je větvený, dužnatý a mívá červenou barvu. Plody šalvěje červenokořenné jsou trvdky, v nichž jsou suché plůdky. Pro léčebné účely se využívá převážně kořen. Kořen šalvěje je po dlouhá staletí využíván v tradiční čínské medicíně, kdy je součástí mnoha bylinných směsí. Dle čínské medicíny ovlivňuje srdečně-cévní systém, metabolismus tuků, působí proti tvorbě sraženin, podporuje zdraví jater atd. Bylinné směsi se využívají s velkým úspěchem i v dnešní době.

Složení šalvěje červenokořenné:

Z kořene šalvěje bylo extrahováno velké množství látek, udává se, že více než 90. Složky je možné rozdělit do dvou hlavních skupin na hydrofilní a lipofilní (rozpustné ve vodě a v tucích). Jmenujeme jen některé z nich.

Hydrofilní složky:

• Kyseliny salviolové A‒F
• Salviol
• Kyselina ursolová
• Kyselina lithospermová
• Kyselina rozmarýnová
• Kyselina metylrozmarýnová
• Kyselina kávová
• Kyselina isofurulová
• Kyselina protokatechová
• Salvianen
• Salviadion
• Salvianan

Lipofilní složky:

• Diternenoidy
• Tanshinony ‒ tanshinon I, tanshinon IIa a IIb, cryptotanshinon,  isotanshinon, nortanshinon, hydroxytanshino
• Tanshindioly A, B, C
• Miltion
• Mitiron
• Ferruginol
• Tanshinlakton
• Miltipolon

Dále se v kořeni šalvěje nachází také flavony, a to hlavně baicalin, a steroly, např. beta-sitosterol, daucosterol, stigmasterol. Nechybí aní vitamín E a biologicky aktivní polysacharidy, které tvoří až 40 % obsahu kořene. V kořeni jsou též bílkoviny a dle studií tvoří přibližně 9 %, přičemž je jich 2650 různých typů. Z nich se cca 43 % zapojuje do metabolismu rostliny, 18 % chrání rostlinu a 10 % se zapojuje do udržení redoxní homeostázy. Jelikož mají často velmi složité názvy, uvedeme jen pár z nich, např. Acetyl-CoA C-acetyltransferáza,  5-fosfomevalonát kináza 1-deoxy-D-xylulóza 5-fosfát syntáza, 2-C-metyl-D-erythritol 4-fosfát cytidylyltransferáza, 2-C-metyl-D-erythritol 2,4-cyklodiphosfát syntáza atd.